Dobrý kompost je nejlevnější „hnojivo“ a zlepšovač půdy. Stačí dodržet pár pravidel – správný poměr materiálů, vlhkost, vzduch a trpělivost.

Co patří dovnitř (a proč)

„Zelené“ – dusíkaté (rychle se rozkládají): posekaná tráva, kuchyňské slupky a zbytky rostlin, kávová sedlina, čerstvý plevel bez semen.
„Hnědé“ – uhlíkaté (dávají strukturu): suché listí, papírové utěrky a karton (bez potisku), drobné větvičky/štěpka, drcené zbytky rostlin, sláma.

Cíl: mírná převaha „hnědého“, aby kompost nezapáchal a nehnil. Vrstvy střídej jako lasagne.

Co do kompostu nepatří

• Maso, tuky, mléčné výrobky (lákají škůdce a smrdí)

• Popel z uhlí, ošetřené dřevo, plast, kov, sklo

• Silně napadené rostliny (padlí, rez) a vysemeněný plevel

• Větší množství citrusových kůr – jen v malých dávkách a nasekané

Jak urychlit rozklad

1. Drob a míchej: čím menší kousky, tím rychlejší práce mikrobů.

2. Vlhkost = „vyždímaná houba“: příliš mokré = zápach, příliš suché = nic se neděje.

3. Vzduch: hromadu po 2–4 týdnech překopej vidlemi; provzdušňovacími trubkami zkrátíš čas.

4. Startér: hrst hotového kompostu, čerstvý hnůj nebo „zelený koktejl“ z kopřiv.

5. Objem & teplota: ideální je min. cca 1 m³ – hromada lépe drží teplo. V „horkém“ režimu může být hotovo za několik týdnů; běžně počítej se měsíci.

Tip: Směs trávy (dusík) vždy prosyp „hnědým“ (listí, karton). Zabráníš slehnutí a hnilobě.

Časté problémy a řešení

• Zápach po amoniaku: moc „zeleného“ → přidej listí/karton, promíchej.

• Suchý, „mrtvý“ kompost: zalij a přidej trochu trávy nebo kopřivy.

• Mouchy/hlodavci: zakrývej potravinové zbytky „hnědým“, použij kompostér s víkem a sítí.

Jak poznat hotový kompost

Tmavý, drobtovitý, bez zápachu, nepoznáš původní materiály. Před výsevem jemně prosej, do záhonů dávej 2–3 cm vrstvu a lehce zaprav do půdy.

Integrovaná ochrana bez syntetických pesticidů stojí na prevenci, včasné diagnostice a šetrných zásazích. Tady je praktický plán, který zvládneš s běžnou výbavou.

Základy prevence (platí pro vše)

• Stanoviště a vzdušnost: nepřesazuj do stínu to, co chce slunce; dbej na rozestupy a proudění vzduchu.

• Zálivka ke kořenům, ne na list: ráno, méně často a vydatně.

• Výživa s mírou: přebytek dusíku = měkké pletivo láká škůdce i padlí.

• Mulč a zdravá půda: podpora půdních organismů = odolnější rostliny.

• Monitoring: 1× týdně kontrola spodní strany listů, žluté lepové destičky pro přehled o letu škůdců.

Mšice (Aphidoidea)

Příznaky: zkroucené konce výhonů, lepkavá medovice, mravenci po rostlinách.

Okamžitá opatření

1. Silný proud vody – smyje kolonie (opakuj).

2. Mechanické setření rukavicí/štětcem na citlivých výhonech.

3. Mýdlový roztok (draselné mýdlo 1–2 % = 10–20 ml/l vody). Navlhči listy shora i zespodu, ne na plném slunci.

4. Omez mravence (chrání mšice): lepové pásy na kmínky, přerušení „dálnic“.

Podpora predátorů

• Slunéčka, zlatoočky, pestřenky – lákej je kvetoucími bylinami (směs jednoduchých květů), hmyzím domečkem, nepoužívej širokospektrální postřiky.

Tip: Na jedlých rostlinách po ošetření mýdlem vždy opláchněte před sklizní.

Časté chyby: časté malé „cákání“ místo důkladného umytí; postřik v poledne; vynechané spodky listů.

Svilušky (Tetranychidae)

Příznaky: světlejší tečkování listů, jemné pavučinky, sucho a teplo zhoršuje stav.

Okamžitá opatření

1. Sprcha celé rostliny (zespodu listů), zvýšení vlhkosti vzduchu u nádobovek.

2. Mýdlovo-olejový roztok: 5 ml draselného mýdla + 10 ml řepkového oleje na 1 l vody (zakápni jako smáčedlo).

3. Biologická ochrana: vysazení dravých roztočů Phytoseiulus persimilis / Amblyseius californicus (fungují v interiéru i skleníku).

Prevence: omez přetopení a průvan suchého vzduchu, pravidelný „sprchovací“ režim ve vegetaci.

Časté chyby: jednorázový zásah a konec; ignorování sucha, přímé slunce při postřiku (popálení listů).

Padlí (Erysiphales)

Příznaky: bílý moučnatý povlak na listech, pokroucení, zpomalení růstu (okurky, cukety, růže, floxy, angrešt…).

Okamžitá opatření

1. Odstranění napadených částí do koše (ne na kompost, pokud je silně napadené).

2. Mléčný postřik 1:9 (1 díl plnotučného mléka : 9 dílů vody), 1–2× týdně.

3. Jedlá soda: 5 g NaHCO₃ na 1 l vody + kapka mýdla jako smáčedlo; stříkej v podvečer, opakuj 7–10 dní.

4. Zálivka jen ke kořenům, uhuštění porostu řeš prosvětlením.

Prevence: odolnější kultivary, střídání stanovišť u zeleniny, nepřehnojovat dusíkem.

Časté chyby: zalévání přes list, husté výsadby bez řezu, pozdní zásah až při masivním napadení.

Bezpečný postup postřiků „bez chemie“

• Vždy otestuj na pár listech, počkej 24 hodin.

• Nestříkej na prudkém slunci ani do mrazu.

• Preferuj večer/rano, listy musí oschnout.

• Opakuj v intervalech (3–10 dní) do potlačení problému.

• U jedlých druhů oplachuj před sklizní.

Týdenní mini-plán (okrasná i jedlá zahrada)

• Pondělí: rychlá kontrola spodních stran listů + doplnění lepových destiček.

• Středa: zálivka ke kořenům, prosvětlení zahuštěných partií.

• Pátek: případné postřiky (mýdlo/olej/mléko/soda) + sprcha rostlin náchylných ke sviluškám.

• Neděle: úklid napadené hmoty, doplnění mulče a bylin pro užitečný hmyz.

Tip: Kombinuj zásahy – třeba mýdlo na mšice + současně podpora predátorů a omezení mravenců. Synergie je klíč.

Zima rostliny neničí jen mrazem, ale i vysycháním a střídáním teplot. Správné zakrytí, svázání a poslední zálivka rozhodují, jestli na jaře nastartují bez ztrát.

Kdy a co chránit

• Stálezelené keře a nově vysazené dřeviny: trpí zimním suchem.

• Citrusy, fíkovníky, růže na kmínku, mladé ovocné stromky: citlivé na mráz i zimní slunce.

• Rostliny v nádobách: kořeny promrzají nejrychleji.

Načasování: Kryj až po prvních slabších mrazících (rostlina „zatáhne“), obvykle od listopadu. Příliš brzké zakrytí vede k zapaření.

Netkaná textilie: Jak ji použít

• Vol bílou zimní (vyšší gramáž): odráží slunce, propouští vzduch i vlhkost.

• Konstrukce: udělej „stan“ z oblouků/kolíků, ať textilie neleží přímo na rostlině.

• Upevnění: kolíky nebo klipsy proti větru, spodní okraje zatížit.

• Větrání: během oblevy na hodinu odchyl, snížíš riziko plísní.

Častá chyba: černá fólie. Nepoužívej, zahřívá se a rostliny se pod ní dusí.

Jutové pásky a obaly

• Svázání jehličnanů do „snopku“: snížíš polámání těžkým sněhem.

• Obal kmínků: ochrana proti mrazovým trhlinám a zimnímu slunci, zvlášť u mladých ovocných stromků.

• Okus zvěří: kolem kmínku dej pletivo, juta je doplněk, ne jediná obrana.

Tip: Pod jutou nech mikro-mezeru pro proudění vzduchu,  stačí distanční lišta.

Zálivka před mrazy

• Proč: zmrzlá půda = rostlina nepije, ale slunce a vítr ji vysušují.

• Kdy: vydatná zálivka těsně před trvalejšími mrazy; u nádobovek během zimy občas podle počasí.

• Pro koho: stálezelené (túje, rododendrony, cesmíny), nově vysazené dřeviny, vřesovištní druhy.

Častá chyba: zazimovat „na sucho“. Před mrazy raději jednorázově zalij vydatně, než často a málo.

Nádoby a kořeny v bezpečí

• Květináč zvedni na nožičky (odvodnění), obal bublinkou, jutou nebo polystyrenem.

• Skupiny nádob k sobě a ke zdi, mikroklima pomůže.

• Citlivky přestěhuj do chladné světlé místnosti (bez přetápění).

Sníh: Je to nepřítel i pomocník

• Čerstvý prašan je skvělý izolant, neometej vše.

• Těžký mokrý sníh z jehličnanů sklepej směrem nahoru, ne dolů (neulomíš větve).

Rychlý kontrolní seznam

• Před mrazy jednorázově vydatně zalito

• Citlivé druhy překryté bílou netkanou textilií

• Jehličnany stažené jutovými pásky

• Kmínky chráněné proti slunci a okusu

• Nádoby izolované a na nožičkách

• Během oblevy krátké větrání krytů